Když "to" nejde
Erektilní dysfunkce postihuje především skupinu ve věku nad 40 let, nicméně ani mladší muži nejsou výjimkou. Zde se většinou jedná o spojení s dalšími – ať už organickými, či psychickými – poruchami. V diagnostice mužské sexuální dysfunkce se často setkáváme s tzv. hyperprolaktinémií . Nadprodukce prolaktinu bývá totiž v dospělosti častým jevem, neboť je nezřídka bezpříznaková a obvykle i spontánně vymizí.
(Ne) užitečný prolaktin
Prolaktin je hormon produkovaný podvěskem mozkovým, přičemž jeho hlavní funkcí je navození tvorby mateřského mléka, její udržení a ukončení kojení. U mužů nemusí být zvýšení jeho hladiny zcela jasné, příčinou totiž může být až několik desítek patologických stavů. Za všechny jmenujme nádory, úrazy, působení některých léků, onemocnění štítné žlázy či ledvin. Klinickým důsledkem hyperprolaktinemie bývá mimo jiné ztráta sexuální apetence, postižení produkce testosteronu a specifického globulinu SHBG, který testosteron váže. Tím roste procento vazeb na jiné bílkoviny a klesá vyrovnávací potenciál mužských pohlavních hormonů.
Význam prolaktinu je odlišný také vzhledem k věku. U chlapců před pubertou má dominantní vliv na pohlavní orgány, s rozvojem rozmnožovací funkce pak nacházíme změny spermiogramu – nízký objem ejakulátu, nízkou hybnost a počet spermií, jejich tvarové odchylky. To, co muže následně dovede k lékaři, je neplodnost.
Jako taková však nadměrná sekrece prolaktinu k erektilní dysfunkci nevede. Pro to svědčí i zachovaná schopnost noční erekce a reaktivita topořivých těles. A zda je oním podkladem sexuální dysfunkce pokles sekrece testosteronu? Ani to není jisté, testosteron sám se totiž nepodílí na erekční schopnosti muže. Modeluje však chování, které je pro průběh pohlavního styku důležité.
